Essay name: Ganitatilaka (Sanskrit text and English introduction)
Author: H. R. Kapadia
The Sanskrit text of the Ganitatilaka with an English introduction and Appendices. Besides the critically-edited text, this edition also includes the commentary of Simhatilaka Suri. The Ganitatilaka is an 11th-century Indian mathematical text composed entirely of Sanskrit verses and authored by astronomer-mathematician Shripati.
Page 124 of: Ganitatilaka (Sanskrit text and English introduction)
124 (of 207)
External source: Shodhganga (Repository of Indian theses)
Download the PDF file of the original publication
१०
क्ययधि (क) पञ्चशतपाते स्थितौ द्वौ चतुरधि ( क ) पञ्चशतच्छेदों, यथा ( ३०४ ] ।
अयं हरराशिः । ततो दृश्यं चत्वार एकच्छेदः, यथा ( [10
kyayadhi (ka) pañcaśatapāte sthitau dvau caturadhi ( ka ) pañcaśatacchedoṃ, yathā ( 304 ] |
ayaṃ hararāśiḥ | tato dṛśyaṃ catvāra ekacchedaḥ, yathā ( ] 1 ) । ततः [| tataḥ ] " कृत्वा
परीवर्तनमंशहारयो [kṛtvā
parīvartanamaṃśahārayo] " रित्यादिना उपरि चतुरधि ( क ) पञ्चशती, अधश्च द्वौ । ततो
द्वयोरपि छेदयोर्विनिमये यथा | [rityādinā upari caturadhi ( ka ) pañcaśatī, adhaśca dvau | tato
dvayorapi chedayorvinimaye yathā | ] } | अंशयोरुपरि चतुर्णां चतुरधि(क)-
५ पञ्चशत्या च मिथो गुणने जाता षोडशाधि ( क ) द्विसहस्री । छेदश्व द्विगुण एको
जातौ द्वौ । ततो द्वाभ्यां षोडशाधि ( क ) द्विसहस्रस्य भागे यथा (२०१५ [aṃśayorupari caturṇāṃ caturadhi(ka)-
5 pañcaśatyā ca mitho guṇane jātā ṣoḍaśādhi ( ka ) dvisahasrī | chedaśva dviguṇa eko
jātau dvau | tato dvābhyāṃ ṣoḍaśādhi ( ka ) dvisahasrasya bhāge yathā (2015] } ।
लब्धं अष्टाधि (क) सहस्रं यूथगजाः, यथा १००८ । एवं दृश्यजातिर्भागानुबन्धा-
दिजातियुक्ता परिज्ञेया । एवं दृश्यजातिः समाप्तः ॥
शेषजातिः
अथ शेषजात करणसूत्रं वृत्तार्थमाह-
छिद्यात भक्तेन लवोनहार - घातेन भाज्यः प्रकटाख्यराशिः । [|
labdhaṃ aṣṭādhi (ka) sahasraṃ yūthagajāḥ, yathā 1008 | evaṃ dṛśyajātirbhāgānubandhā-
dijātiyuktā parijñeyā | evaṃ dṛśyajātiḥ samāptaḥ ||
śeṣajātiḥ
atha śeṣajāta karaṇasūtraṃ vṛttārthamāha-
chidyāta bhaktena lavonahāra - ghātena bhājyaḥ prakaṭākhyarāśiḥ | ] '
अत्र उपर्यंशाश्छेदाश्च तादृशा एव वारद्वयं स्थाप्या इत्यङ्कत्रयापेक्षा शेष-
जातिः समुदायादर्थं क्रीडति । ततः शेषार्धस्य त्र्यंशः पर्वतान्तः प्रविष्टः । ततो
यच्छेषं तचतुर्भागः कुम्भकण्डूं विनोदयतीत्येवं शेषरूपा शेषजातिः । तस्यां
१५ द्वितीयवेला लिखितच्छिदां यो घातः - परस्परगुणनं स छिद्वातस्तेन भक्तेन
विशेषणेन लवा - अंशा उपरिस्थास्तैरूनः अपवर्जितत्वात् यो हारराशिः- प्रथम-
लिखितच्छेदराशिस्तस्य यो घातः - परस्परगुणनं तेन लवोनहारघातेन भाज्यो-
भजनीयः प्रकटाख्यराशिदृष्टषष्टिहस्तिलक्षणः ॥
२०
अत्रोद्देशकवचे उदाहरणमाह-
क्रीडां कर्तुं प्रवृत्तं कचिदपि च दलं मत्तदन्तीन्द्रयूथाः ( [atra uparyaṃśāśchedāśca tādṛśā eva vāradvayaṃ sthāpyā ityaṅkatrayāpekṣā śeṣa-
jātiḥ samudāyādarthaṃ krīḍati | tataḥ śeṣārdhasya tryaṃśaḥ parvatāntaḥ praviṣṭaḥ | tato
yaccheṣaṃ tacaturbhāgaḥ kumbhakaṇḍūṃ vinodayatītyevaṃ śeṣarūpā śeṣajātiḥ | tasyāṃ
15 dvitīyavelā likhitacchidāṃ yo ghātaḥ - parasparaguṇanaṃ sa chidvātastena bhaktena
viśeṣaṇena lavā - aṃśā uparisthāstairūnaḥ apavarjitatvāt yo hārarāśiḥ- prathama-
likhitacchedarāśistasya yo ghātaḥ - parasparaguṇanaṃ tena lavonahāraghātena bhājyo-
bhajanīyaḥ prakaṭākhyarāśidṛṣṭaṣaṣṭihastilakṣaṇaḥ ||
20
atroddeśakavace udāharaṇamāha-
krīḍāṃ kartuṃ pravṛttaṃ kacidapi ca dalaṃ mattadantīndrayūthāḥ (] ?)
शेषत्र्यंशः प्रन (ण) ष्टो हरिणपतिभयादारटन् कन्दरेषु ।
शेषांहिर्गण्डकण्डूमपनयति सखे [śeṣatryaṃśaḥ prana (ṇa) ṣṭo hariṇapatibhayādāraṭan kandareṣu |
śeṣāṃhirgaṇḍakaṇḍūmapanayati sakhe ] ! पञ्चमांशश्च शेषात्
पाथः पातुं प्रविष्टः प्रवद करटिनो हन्त दृष्टाश्च षष्टिः ॥
स्पष्टम् | न्यासः [pañcamāṃśaśca śeṣāt
pāthaḥ pātuṃ praviṣṭaḥ pravada karaṭino hanta dṛṣṭāśca ṣaṣṭiḥ ||
spaṣṭam | nyāsaḥ ] {{||| } | अत्र क्रमेण एकैकलवन्यूनो हारराशिः ।
२५ प्रथमच्छेदराशि रेकद्वित्रिचतुष्करूपो जातः । अंशाच भग्नाः, यथा ( ३ [atra krameṇa ekaikalavanyūno hārarāśiḥ |
25 prathamacchedarāśi rekadvitricatuṣkarūpo jātaḥ | aṃśāca bhagnāḥ, yathā ( 3] /३||५|
अस्य लवोनहारराशेर्घातो - गुणनम्, यथा- एकगुणौ द्वौ तथैव द्विगुणास्त्रयो
जाताः पद, षड्गुणाश्चत्वारो जाताश्चतुर्विंशतिः, यथा २४ । अयं लवोनहार -
घातः । अस्य भागं दातुं छिदामधस्तनानां घातः, यथा - द्विगुणास्त्रयो जाताः
।
१ इन्द्रवज्रा । २ स्रग्धरा ।
५
[3||5|
asya lavonahārarāśerghāto - guṇanam, yathā- ekaguṇau dvau tathaiva dviguṇāstrayo
jātāḥ pada, ṣaḍguṇāścatvāro jātāścaturviṃśatiḥ, yathā 24 | ayaṃ lavonahāra -
ghātaḥ | asya bhāgaṃ dātuṃ chidāmadhastanānāṃ ghātaḥ, yathā - dviguṇāstrayo jātāḥ
|
1 indravajrā | 2 sragdharā |
5
] J
।
[|
]
