Vitu, Viṭu, Vīṭu: 2 definitions

Introduction:

Vitu means something in Buddhism, Pali, Tamil. If you want to know the exact meaning, history, etymology or English translation of this term then check out the descriptions on this page. Add your comment or reference to a book if you want to contribute to this summary article.

In Buddhism

Theravada (major branch of Buddhism)

Source: Pali Kanon: Pali Proper Names

and Vitucca. Vassals of the Catummaharajika. They were present at the preaching of the Mahasamaya Sutta. D.ii.258.

context information

Theravāda is a major branch of Buddhism having the the Pali canon (tipitaka) as their canonical literature, which includes the vinaya-pitaka (monastic rules), the sutta-pitaka (Buddhist sermons) and the abhidhamma-pitaka (philosophy and psychology).

Discover the meaning of vitu in the context of Theravada from relevant books on Exotic India

Languages of India and abroad

Tamil dictionary

Source: DDSA: University of Madras: Tamil Lexicon

Viṭu (விடு) [viṭutal] 6 verb cf. bhid. transitive [K. biḍu.]

1. To leave, quit, part with; நீங்குதல். தவ்வை யைக் காட்டிவிடும் [ninguthal. thavvai yaig kattividum] (திருக்குறள் [thirukkural], 167).

2. To remove; விலக்குதல். [vilakkuthal.]

3. To get rid of; நீக்குதல். தூற்றாதே தூரவிடல் [nikkuthal. thurrathe thuravidal] (நாலடியார் [naladiyar], 75).

4. To split, separate; to disentangle, as hair; பிரித்தல். [pirithal.]

5. To abandon, forsake; கைவிடுதல். [kaividuthal.]

6. To let go; போகவிடு தல். [pogavidu thal.]

7. To despatch, send away; அனுப்புதல். தவமுது மகளை விட்டு [anupputhal. thavamuthu magalai vittu] (திருக்குறள் [thirukkural], 501, உரை [urai]).

8. To liberate, set free, release; பந்தம்விடுத்தல். [panthamviduthal.]

9. To leave off, discontinue; நிறுத்துதல். அந்தப் பழக்கத்தை விடு. [niruthuthal. anthap pazhakkathai vidu.]

10. To omit, leave out; ஒழித்துவிடுதல். அந்தப்பாகத்தை விட்டுப் படித்தான். [ozhithuviduthal. anthappagathai vittup padithan.]

11. To end, finish, conclude; முடித்தல். [mudithal.]

12. To emit, issue; to give out, let out; வெளிவிடுதல். [velividuthal.]

13. To send forth, discharge; பிரயோகித்தல். எம்மம்பு கடிவிடுதும் [pirayogithal. emmambu kadividuthum] (புறநானூறு [purananuru] 9).

14. To throw; எறிதல். (பிங்கலகண்டு) விடும்விடுங் கரதலத்து [erithal. (pingalagandu) vidumvidung karathalathu] (தக்கயாகப்பரணி [thakkayagapparani] 413).

15. To pour; சொரிதல். கதிர்விடு தண்மை யும் [sorithal. kathirvidu thanmai yum] (கலித்தொகை [kalithogai] 100).

16. To give, bestow; கொடுத்தல். திருப்பணிக்கு விட்டேன் [koduthal. thiruppanikku vitten] (S. I. I. iii, 121).

17. To say, tell; சொல்லுதல். வேலைகடப்பன் மீளமிடுக் கின் றெனவிட்டான் [solluthal. velaigadappan milamidug kin renavittan] (கம்பராமாயணம் மகேந்திர. [kambaramayanam magenthira.] 4).

18. To describe in detail; விவரமாகக் கூறுதல். [vivaramagak kuruthal.]

19. To publish, expose; வெளிப்படக் கூறுதல். [velippadag kuruthal.]

20. To permit, let, allow; அனுமதி தருதல். அவனை உள்ளேசெல்ல விட்டான். [anumathi tharuthal. avanai ullesella vittan.]

21. To indicate, point out; காட்டித்தருதல். கெடுதியும் விடீராயின் [kattitharuthal. keduthiyum vidirayin] (பத்துப்பாட்டு: குறிஞ்சிப்பாட்டு [pathuppattu: kurinchippattu] 144).

22. To express, give out; வெளிப்படுத்துதல். மறைகாவா விட்டவன் புலம்பு விடு குரலோடு [velippaduthuthal. maraigava vittavan pulambu vidu kuralodu] (பத்துப்பாட்டு: நெடு [pathuppattu: nedu] 93-4).

23. To solve, as a riddle; பிதிர்விள்ளுதல். [pithirvilluthal.]

24. To form; உண்டாக்குதல். துளைகள் விடுகழை [undakkuthal. thulaigal vidugazhai] (திருப்புகழ் [thiruppugazh] 51). — intransitive

1. To be separated, divided; பிரிதல். [pirithal.]

2. To be opened; விள்ளுதல். (இலக்கியச் சொல்லகராதி) [villuthal. (ilakkiyas sollagarathi)]

3. To loosen, release; கட்டு அவிழ்தல். தளைவிட்டதாமரை [kattu avizhthal. thalaivittathamarai] (கலித்தொகை [kalithogai] 77).

4. To blossom; மலர்தல். தாது பொதி போது விட [malarthal. thathu pothi pothu vida] (தேவாரம் [thevaram] 1157, 6).

5. To appear; to be formed; உண்டாகுதல். மரத்தில் தளிர்விட்டிருக்கிறது. [undaguthal. marathil thalirvittirukkirathu.]

6. To increase; மிகுதல். ஒளிவிட்ட வரக்கினை [miguthal. olivitta varakkinai] (கலித்தொகை [kalithogai] 72).

7. To stay; தங்கு தல். காவினு ணயந்து விட்டார்களே [thangu thal. kavinu nayanthu vittarkale] (சீவகசிந்தாமணி [sivagasindamani] 1905).

8. To cease, stop; தவிர்தல். மழைவிட்டும் தூவானம் விடவில்லை. [thavirthal. mazhaivittum thuvanam vidavillai.]

9. To be split, broken or cracked; பிளந்திருத்தல். அந்தச்சுவர் விட்டுப்போயிற்று. [pilanthiruthal. anthachuvar vittuppoyirru.] (W.)

10. To be let off; to be discontinued; நிறுத்தல். அது விட்டது தெரியவில்லை. [niruthal. athu vittathu theriyavillai.]

11. To leave interspace, as in writing; இடைவெளிவிடுதல். விட்டு விட்டு எழுதவேண்டும். [idaivelividuthal. vittu vittu ezhuthavendum.]

12. To pause, as in reading; படிக்கையில் நிறுத்துதல். விட்டுவிட்டுப் படிக்க வேண்டும். [padikkaiyil niruthuthal. vittuvittup padikka vendum.]

13. To be distinctly pronounced, as visarga in kiramapāṭam; கிரமபாடத்தில் விஸர்க் கம் வெளிப்படுதல். கிரமபாடஞ் சொல்லும்போது பதச்சேர்க்கையில் சில விடங்களிலேதான் விஸர்க்கம் விடும். [kiramapadathil visark kam velippaduthal. kiramapadagn sollumbothu pathacherkkaiyil sila vidangalilethan visarkkam vidum.]

14. To lose strength; பலங் குறைதல். [palang kuraithal.]

15. To become loose, disjointed; விலகுதல். (இலக்கியச் சொல்லகராதி) மூட்டு விட்டுப்போயிற்று. [vilaguthal. (ilakkiyas sollagarathi) muttu vittuppoyirru.]

16. To be cut; அறுபடுதல். நூல் விட்டுப்போயிற்று. [arupaduthal. nul vittuppoyirru.] — aux. An auxiliary verb having the force of certainty, intensity, etc.; ஒரு துணைவினை. வந்துவிட்டான். [oru thunaivinai. vanthuvittan.]

--- OR ---

Viṭu (விடு) [viṭuttal] 11 verb Causative of விடு¹-. [vidu¹-.] transitive

1. To send away, despatch; அனுப்புதல். போக்கற் கண்ணும் விடுத்தற் கண்ணும் [anupputhal. pokkar kannum viduthar kannum] (தொல். பொ. [thol. po.] 39).

2. To let go; போகவிடுதல். உயிர் விடுத்தலின் (கல்லாடம் கணபதி.). [pogaviduthal. uyir viduthalin (kalladam kanapathi.).]

3. To free, liberate, release; பந்தம் விடுவித்தல். பூவலர் கொடியனாரை விடுக்கிய கோயில் புக்கான் [pantham viduvithal. puvalar kodiyanarai vidukkiya koyil pukkan] (சீவகசிந்தாமணி [sivagasindamani] 2917).

4. To loosen; நெகிழ்த்து தல். [negizhthu thal.]

5. To split, separate; to disentangle, as the hair; பிரித்தல். புரைவிடுத்துரைமோ [pirithal. puraividuthuraimo] (சீவகசிந்தாமணி [sivagasindamani] 1732). தலைமயிர் விடுத்துக்கொண்டிருந்தாள். [thalaimayir viduthukkondirunthal.]

6. See விடு¹- [vidu¹-] 1, 2, 3, 5, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 20, 21, 22,

24. 7. To solve, as a riddle; பிதிர்விள்ளுதல். [pithirvilluthal.]

8. To send forth, discharge; பிரயோகித்தல். ஓருட லிரண்டு கூறுபட விடுத்த . . . வேலோய் (கல்லாடம் முருகன்றுதி). [pirayogithal. oruda lirandu kurupada vidutha . . . veloy (kalladam muruganruthi).]

9. To say, tell; சொல்லுதல். செல்கென விடுத்தன்று [solluthal. selkena viduthanru] (புறப்பொருள்வெண்பாமாலை [purapporulvenpamalai] 12, பெண்பாற். [penpar.] 19).

10. To emit, issue; to let out, give out; வெளி விடுதல். பெருங்காற்று விடுத்த (கல்லாடம் கணபதி.). [veli viduthal. perungarru vidutha (kalladam kanapathi.).]

11. To publish; to expose, as a secret; வெளிப் படக்கூறுதல். [velip padakkuruthal.]

12. To describe in detail; விவர மாகக் கூறுதல். [vivara magak kuruthal.]

13. To answer, reply; விடை தருதல். வினாயவை விடுத்தல் [vidai tharuthal. vinayavai viduthal] (நன். [nan.] 40). — intransitive

1. To receive permission, as from a superior; விடைபெறுதல். விடுத்தேன் வாழிய குரிசில் [vidaiperuthal. viduthen vazhiya kurisil] (புறநானூறு [purananuru] 210).

2. To remain; தங்குதல். விடுத்தான் விடுத் தற் கிடங்கூறி [thanguthal. viduthan viduth thar kidanguri] (திருவாலவாயுடையார் திருவிளையாடற் [thiruvalavayudaiyar thiruvilaiyadar] 54, 5).

--- OR ---

Viṭu (விடு) noun < viṣuva. Equinox. See விஷூவம். நிகரில் விடுக்களில் [vishuvam. nigaril vidukkalil] (திருக்காளத். பு. தலவிசிட். [thirukkalath. pu. thalavisid.] 33).

--- OR ---

Vitu (விது) noun < vidhu.

1. Moon; சந்திரன். விதுநலம் பெறுகா வெங்கும் மெய்சிவப் பேற [santhiran. vithunalam peruga vengum meysivap pera] (மகாபாரதம் சம்பவ. [magaparatham sambava.] 92).

2. Viṣṇu; விட்டுணு. [vittunu.] (W.)

3. Brahmā; பிரமன். (யாழ்ப்பாணத்து மானிப்பாயகராதி). [piraman. (yazhppanathu manippayagarathi).]

4. Kubera; குபேரன். (இலக்கியச் சொல்லகராதி) [kuperan. (ilakkiyas sollagarathi)]

5. Wind-God; வாயு. (இலக்கியச் சொல்லகராதி). [vayu. (ilakkiyas sollagarathi).]

6. Camphor; கருப்பூரம். (யாழ்ப்பாணத்து மானிப்பாயகராதி) [karuppuram. (yazhppanathu manippayagarathi)]

7. Expiatory oblation; பாவநிவிர்த்திக்காகச் செய்யும் பலி. (யாழ்ப்பாணத்து மானிப்பாயகராதி) [pavanivirthikkagas seyyum pali. (yazhppanathu manippayagarathi)]

--- OR ---

Vīṭu (வீடு) noun < விடு¹-. [vidu¹-.] [K. bīḍu.]

1. Leaving; விடுகை. நட்டபின் வீடில்லை [vidugai. nattapin vidillai] (திருக்குறள் [thirukkural], 791).

2. Emancipation, freedom, liberation; விடுதலை. நெடுங்கை விலங்கின் வீடுபெறல் யாதென [viduthalai. nedungai vilangin viduperal yathena] (பெருங்கதை நரவாண. [perungathai naravana.] 3, 107).

3. Freedom from the bondage of karma; வினைநீக்கம். வீடெனப்படும் வினைவிடு தல் [vinainikkam. videnappadum vinaividu thal] (சீவகசிந்தாமணி [sivagasindamani] 2846).

4. Completion; settlement; end; முடிவு. (பிங்கலகண்டு) [mudivu. (pingalagandu)]

5. Dissolution of the universe; சங்காரம். நுகர்ச்சி யுறுமோ மூவுலகின் வீடு பேறு [sangaram. nugarchi yurumo muvulagin vidu peru] (நாலாயிர திவ்யப்பிரபந்தம் திருவாய்மொழி [nalayira thivyappirapandam thiruvaymozhi] 8, 10, 6).

6. Creation; சிருட்டி. [sirutti.] (நாலாயிர திவ்யப்பிரபந்தம் திருவாய்மொழி [nalayira thivyappirapandam thiruvaymozhi] 8, 10, 6, பன்னீ. [panni.])

7. Heaven, as the final release or liberation; மோட்சம். வீடுடையா னிடை [modsam. vidudaiya nidai] (நாலாயிர திவ்யப்பிரபந்தம் திருவாய்மொழி [nalayira thivyappirapandam thiruvaymozhi] 1, 2, 1).

8. Svarga, Indra's heaven; சுவர்க்கம். வீரிய ரெய்தற் பால வீடு [suvarkkam. viriya reythar pala vidu] (புறப்பொருள்வெண்பாமாலை [purapporulvenpamalai] 8, 30).

9. House, habitation, abode; மனை. வீடறக் கவர்ந்த [manai. vidarag kavarntha] (புறப்பொருள்வெண்பாமாலை [purapporulvenpamalai] 3, 15, கொளு [kolu]).

10. (Astrology) Zodiacal sign; இராசி. [irasi.] Local usage

11. Squares, as of a chess board; சதுரங்கத்தில் காய்களிருத்தற்கு உரிய தானம். [sathurangathil kaykalirutharku uriya thanam.] Local usage

12. Winning place or goal in a board of an indoor game; கட்டாட்டத்திற் பழமலையந்தாதிெடுத்தற்குரிய இடம். [kattattathir pazhamedutharkuriya idam.]

13. Clearing nut tree. See தேற்றா. காழிருள் வீடும் [therra. kazhirul vidum] (பெருங்கதை உஞ்சைக். [perungathai unchaig.] 41, 33).

14. A cant term signifying one; ஒன்றைக் குறிக்குங் குழூஉக்குறி. (தைலவருக்கச்சுருக்கம்) [onraig kurikkung kuzhuukkuri. (thailavarukkachurukkam)]

--- OR ---

Vīṭu (வீடு) [vīṭutal] 5 verb perhaps from idem. intransitive

1. To perish; to be destroyed; கெடுதல். வினை . . . வீடுமே [keduthal. vinai . . . vidume] (தேவாரம் [thevaram] 360, 8).

2. To die; சாதல். வீடு மளவும் விடுகின்றிலேனே [sathal. vidu malavum viduginrilene] (திருமந். [thiruman.] 1654).

3. To cease; ஒழிதல். தளர்நடை வருத்தம் வீட [ozhithal. thalarnadai varutham vida] (பத்துப்பாட்டு: பெரும்பாணாற்றுப்படை [pathuppattu: perumbanarruppadai] 250). — transitive To let off, leave off; விடுதல். [viduthal.] (W.)

context information

Tamil is an ancient language of India from the Dravidian family spoken by roughly 250 million people mainly in southern India and Sri Lanka.

Discover the meaning of vitu in the context of Tamil from relevant books on Exotic India

See also (Relevant definitions)

Relevant text

Like what you read? Consider supporting this website: